Symfonická báseň je programní hudbou, která je jednovětá, inspirovaná nějakým vnějším podnětem básní, hrou, malbou. Název symfonické básně, a často i literární obsah, publikovaný spolu s partiturou, dává klíč k dílu. Sledovali jsme, jakými prostředky je možné líčit tyto příběhy. V našem případě se jednalo o Šárku Bedřicha Smetany.

O možnostech velkého symfonického orchestru nám vyprávěl vynikající hudební popularizátor Vojtěch Spurný, který propojil ukázky u klavíru s ukázkami v plné orchestrální barvě.